Blahoslavův dům, 2. 12. 18, mh, rodinné bohoslužby

 

 

Text:    Lukášovo evangelium 21,25-33  . 

 

Čtení: Jeremijáš 33, 14-16

 

Písně: 276, S 284, 277, S 160, 262, 264, 261, 448

 

Kázání:

 

Děti, těšíte se na Vánoce?

Víte, za kolik dní budou vánoční svátky?

 

Dnešním dnem se začíná období, kdy se na Vánoce začínáme připravovat? Víte, jak se mu říká? Říkáme mu advent.  

V kostele si vždycky znovu připomínáme, co znamená advent.

Věděli byste, co znamená slovo advent?  

Advent znamená Příchod. A když se mluví v kostele o adventu, tak se myslí na příchod Kristův.

Myslí se na to, že Kristus přijde znovu do našeho světa.

A spolu s ním přijde také, čemu říkáme Boží království: Bude kralovat Bůh.

 

V době adventu si tedy připomínáme, že on přijde.

A v době Vánoc si pak připomínáme, že on už ale jednou přišel.

Na konci Adventu, když začínají Vánoce, si můžeme říct:

tak skutečně, jak už jednou v Betlémě přišel na svět,

tak skutečně také jednou přijde.     

 

Ale jak to poznáme, že to přijde?

Jak poznáme, že se čas jeho příchodu blíží? 

Před chvílí jsme slyšeli, co o tom Pán Ježíš říkal:

„Budou znamení na slunci a měsíci a hvězdách.“

Kdo by uměl namalovat slunce? A měsíc? A hvězdy?

 

Co dělá slunce? Dává světlo. Dává teplo. Odděluje den a noc.

A co dělá měsíc? Dává světlo v noci. Taky odděluje den a noc. A působí příliv a odliv.  

A hvězdy? Svítí v noci spolu s měsícem. Pomáhají se člověku v noci orientovat: poznáme, kde je sever a kde jih.    

A teď si představte, že by nastala nějaká znamení a to všechno by bylo nějak jinak.

Třeba by nebylo žádné světlo, nepoznali bychom, kdy je den a kdy noc. Nebylo by teplo. I moře, příliv a odliv by se splašily

 

Slyšeli jsme v tom čtení, co se pak bude dít na zemi: „A na zemi bude úzkost mezi národy.“ Proč asi bude úzkost?

Jen si to představte, kdyby všecko najednou bylo jinak.

Slunce by nesvítilo ve dne, nebo by svítilo nějak jinak, měsíc by nesvítil.

V létě by nebylo teplo a v zimě by nebyla zima… To všechno, na co jsme zvyklí, by bylo jinak.

To, s čím počítáme a co máme samozřejmé, stálé a trvalé, by najednou bylo jinak.

Lidi by proto přepadla veliká úzkost.

Jak to vypadá, když má člověk úzkost? Zkusil jsem to znázornit tady tou postavičkou, ale moc se mi to nepovedlo. 

Uměl by to někdo udělat lépe?

Nebo nezkusili byste sami udělat rovnou takovou živou sochu:

postavit se a tvářit se tak, abychom poznali, že máte velikou úzkost?

 

A teď tady ale ještě čteme, že lidé dokonce „zemřou strachem a očekáváním z toho, co bude na svět přicházet“.

Zase jsem to zkusil s tou postavičkou, takhle to dopadlo…

Nechtěl by to zkusit někdo z vás - yjádřit nejen úzkost, ale úplnou sevřenost strachy…?

 

A konečně tu čteme: „A tehdy lidé uvidí syna člověka přicházet v oblaku s mocí a slávou.

Napřimte se a zvedněte hlavy, protože vaše vykoupení je blízko.“

Co znamená slovo vykoupení? 

Myslí se tím výkup zajatce, záchrana člověka, který byl ve vězení, dnes se tomu říká: složit za někoho kauci.

Dělá se to proto, aby ten člověk byl zase volný, svobodný.

A člověk, který není zajatec nebo vězeň – potřebuje také vykoupit?

- Ano, třeba proto, třeba proto, že ho právě svíral nějaký strach, výčitky, úzkost nebo něco jiného

– aby od toho mohl být svobodný.

Jak vypadá člověk, který se těší na to, že bude svobodný? Moje postavička vypadá takhle…

Kdo nám ukáže, jak se umí napřímit a zvednout hlavu, protože se na něco hrozně těší, už se nemůže dočkat?

 

Na závěr řekl Ježíš lidem jedno podobenství. Pamatujete si ještě, o čem to podobenství mluvilo?

Bylo to podobenství o fíkovníku: „Když se fík nebo jiné stromy zelenají, sami od sebe poznáte, že léto je blízko.“

Když pučí listí fíkovníku, když se jeho větve zelenají, znamená to, že léto je blízko. Každý už to sám od sebe pozná.

A tak podobně prý také každý pozná, že Boží království je blízko:

až budou vidět ta znamení na slunci a měsíci, na hvězdách a na lidech.

 

My si budeme pamatovat ta Ježíšova slova: „Napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše záchrana je blízko.“

Můžeme z nich slyšet, že i když se kolem nás dějí zlé věci, Pán Bůh je nablízku.

I když zažíváme něco těžkého, Pán Bůh je nám nablízku.

I když máme strach a neumíme čekat nic dobrého, Pán Bůh je nám nablízku.

Amen.