2. neděle postní, Reminiscere, 17. 3. 2019, Blahoslavův dům, VSS

písně: ž 25, S 57, 490, 417, 679

čtení Písma sv.: Iz 55,1-7

„Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.“ „Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce. Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil.“ Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko. Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho.

Pozor! Mega akce! Víno, mléko, chleba, milosrdenství, život, to vše zdarma! Využijte jedinečnou nabídku!
Už jsem si docela zvykla, že prorok Izajáš je poeta a bard. Ty jeho písničky mě dost baví. Ale tohle? To zní spíš jako trhovec. Nebo reklamní agent. Je to nezvyklé. Navíc se tomu našinec zdráhá uvěřit.
Zadarmo? Jo, to známe... Na krabici napíšou 3+1 zdarma, ale celé je to dražší než koupit si 4 jednotlivé kousky. Smlouvu označí jako super výhodnou, ale ona je tam nějaká poznámka titěrným písmem a o tom, že je pěkně důležitá a zároveň super nevýhodná, se člověk obvykle přesvědčí, až když podepíše. Nejrůznější šmejdi se snaží člověka utáhnout na vařené nudli, dřív vnucovali peřiny a hrnce na předváděcích akcích, dnes mávají člověku před nosem svými nabídkami na zaručeně nejlevnější dodávky energií. Nene, Izajáši, na nás si nepřijdeš!
Jenže Izajáš je prorok a ne nějaký agent s teplou vodou. Tohle není výprodej šuntů, které se doposud nepodařilo nikomu udat, to je naléhavá Boží nabídka. Možná bychom si ji přece jen měli poslechnout...

Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte sem vy všichni, kdo máte žízeň po opravdovém životě. A o peníze se opravdu starat nemusíte. Bůh o vaší žízni ví a není k ní lhostejný. Voda? Chleba? Vzpomeňte si na putování pouští. Na vodu ze skály a manu, chleba z nebe. Kdo je člověku daroval? Víno? Mléko? Bohatství země, kterou Bůh svému lidu slíbil. Jen si vzpomeňte na všechny ty staré příběhy. A pak už vám milosrdenství zdarma třeba nebude připadat tak neuvěřitelné...
Za co utrácíte, co kupujete, do čeho investujete?, ptá se prorok. Domy, byty, auta, mobily, televize, oblečení, knihy, spousty jídla,... Nebo serepetičky, kterými sobě i druhým zaplňujeme domácnosti. Samozřejmě nejen to. Taky třeba léky, lístky do divadel, kytky těm, které máme rádi,... Zážitky i věci. Krásné i nabubřelé. Takové, které nám mají dát trochu jistoty. Je to skutečně to, co potřebujete?, ptá se zase prorok. Leccos ano. A leccos... ...ne, přiznejme si to popravdě. Mnohým se obklopujeme, ale tu žízeň po životě to neuhasí. Duši člověka to nesytí. Ale když to nepozná, zkouší to znovu a znovu, nenasytně. Duše se nenažere a planeta nezůstane celá.
Tak se na to vykašlete!, volá Izajáš. Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Netrpí vaše duše anorexií? Tak je přestaňte trápit hladem, pojďte a vezměte si to, co je dobré, co sytí, co má smysl. Bůh na vás nešetří.

Ten, kdo velkoryse nabízí, je Bůh. Hospodin. To už jsme možná někdy slyšeli. Tak se k tomu vraťte, zní Boží hlas. Vraťte se ke mně, nastražte uši, poslouchejte, nabízím život, nic míň! Návrat k Bohu. To je potřeba. Můj vlastní, aktivní podíl. Mám přijít, ptát se, hledat, naslouchat, opustit nepravosti, jakkoliv jich třeba mám na svědomí mnoho. Jenže Izajáš mluví o Bohu, který se slitovává a mnoho odpouští. Nejen moji vinu. Nejen vaši vinu. Nejen naši společnou vinu. Ale hříchy světa. To je zásadní. My máme své představy o tom, co ještě lze odpustit a napravit a co už ne, ale Boží měřítka jsou úplně jiná. V životě se cítím být spíš marnotratným synem než jeho slušným starším bratrem, tak na to říkám, uff, ještě, že tak, a přece to někdy není snadné přijmout. Že Bůh odpouští mnoho. Nejen mně, ale i těm druhým, těm, kdo stojí proti mně, i nejrůznějším grázlům.
Pojďte, vraťte se a budete živi! Prorok tu nabídku vyvolává do světa, řve, aby ho bylo slyšet v tom lidském tržišti lákadel a (pseudo)jistot, věr, nevěr a pověr, huláká jako na lesy, ale nenutí. Víno, mléko, chleba, milosrdenství, život, to vše zdarma! Ber nebo nech být. Ale za mě ber!

My jsme tu nabídku už někdy přijali. Nebo o ní aspoň dlouhodobě uvažujeme. Můžeme se s trochou opovážlivosti považovat za ty, kterých se týká. Jenže ona se týká i mnoha dalších. Izajáš mluví o národech a pronárodech, které přiběhnou. Aha. Takže cílem Boží reklamní kampaně není jen návrat k jakési bájné nezkažené minulosti nás samých. Cílem je něco mnohem většího. Velká hostina. Nejen pro vybrané a vyvolené. Ale vlastně pro všechny. Veliký Boží večírek, to taky známe, i když si to asi nedovedeme tak docela představit, ale jak je to teda s tím pozváním? Přijďte, jezte, pijte, přijměte odpuštění, to platí pro vás, ale i pro mnohé další, volá Izajáš. I pro ty „venku“. Pro ty „nenaše“. Možná se na ně někdy díváme skrz prsty, možná hodnotíme jejich zvyky, morálku a leccos dalšího a zdá se nám to všelijaké. Možná jsou mezi nimi taky mnozí „svévolníci“ a „muži propadlí ničemnostem“. Dost možná ale nejsou ani tak vzdálení, jak by se mohlo zdát, možná jsou mezi nimi taky naši úplně nejbližší, co se pro ně a s nimi tolik trápíme. Skrze Boží zaslíbení a skrze Boží milosrdenství je smíme vidět ještě jinak: jako ty, kdo jsou taky pozváni. U Božího stolu mají reservé. Jako my.
Přijmou to? Přidají se? Je církev zajímavá a přitažlivá natolik, aby se lidi vzdávali svých cest a přidávali se k ní? Někdy přece... Ale nesmí se člověk koukat moc zblízka. To je tenký led, tohleto... Izajáš naštěstí nezapomene zdůraznit, že jestli se někdo další přidá, pak ne kvůli nám či díky nám, ale kvůli Bohu. Díky Bohu. Kvůli Bohu, který odpouští i ty naše škraloupy, rozdělení, liknavost, malou víru, pověru, hřích. Díky Bohu, který je takto milosrdný, přijdou i ti další. My bychom se měli snažit jim to úplně nekomplikovat.

Pojďte, vezměte, jezte,... O Velikonocích ta slova uslyšíme znovu, ne z Izajášových, ale z Ježíšových úst. Pozvání k jednomu stolu s ním, do Boží blízkosti. Snad do té doby nahlédneme zas nějak víc nebo nově, že je to nabídka nesrovnatelná se všemi jinými akcemi, výhodami, jistotami. Přijďte, pozvěte i další, kupujte bez peněz, okuste a vizte, jak dobrý je tento Pán, ještě je čas, volá zatím Izajáš. Díky za to. Amen

modlitba
Pane a Bože, místo našich vin, malé víry, pochybností nám připomínáš své veliké milosrdenství. Tvůj Syn, Ježíš Kristus, potvrdil, že smlouva tvého pokoje platí pro všechny. Zveš nás k návratu. Kéž se odhodláme, abychom jednou mohli s tebou a mnohými stolovat při té nejlepší hostině. Amen