Historie

Blahoslavův dům

Sto let „domova pro duši“ v srdci Brna

V prosinci roku 2024 uplynulo přesně sto let od chvíle, kdy se poprvé otevřely brány Blahoslavova domu na Lidické ulici. Tento dům není pro brněnské evangelíky pouze stavbou z cihel a malty; pro mnohé generace se stal druhým domovem, místem setkávání s Bohem i lidmi a oázou klidu uprostřed rušného města.

Vizionářský plán a stavba

Myšlenka na vybudování nového sborového centra se zrodila již v roce 1913. Tehdejší Betlémský kostel na Pellicově ulici začal být pro rostoucí český sbor těsný. Kurátor František Zbořil tehdy vyzval k budování „pomníku“ k uctění 400. výročí narození biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava.

Původně sbor koupil dům č. 32 na téže ulici, ale nakonec se podařilo získat výhodnější objekt - pavlačový dům č. 79 s rozlehlou zahradou. Samotná stavba v zahradě proběhla podle půdorysu navrženého kurátorem Zbořilem a pod vedením stavitele Jana Veselského. Ačkoliv měl být dům hotov v jubilejním roce 1923, válečné události a finanční náročnost stavbu pozdržely. Slavnostní otevření se konalo 14. prosince 1924 za účasti 1 500 hostů.

Architektonický unikát

Blahoslavův dům byl ve své době koncipován velmi moderně - nikoliv jako klasický kostel, ale jako víceúčelový sborový dům.

• Interiér: Architekt Valentin Hrdlička vtiskl hlavnímu sálu moderní funkcionalistickou podobu s unikátním dřevěným kazetovým stropem.
• Losův sál: Horní sál nese jméno mecenáše Václava Losy, faráře z Pittsburghu a nosislavského rodáka, který na stavbu organizoval sbírky v USA.
• Vybavení: Namísto lavic byly od počátku zvoleny židle tonetky, které umožňovaly variabilitu prostoru pro bohoslužby, přednášky i divadlo.

Dům v bouřích 20. století

Historie domu nebyla vždy klidná. Za druhé světové války hrozilo, že nacisté budovu zaberou jako sklad divadelních kulis; díky statečnosti faráře Viktora Hájka se však podařilo dům uhájit. Sklepy pod pavlačovým domem tehdy sloužily jako protiletecké kryty.

Po rozdělení brněnského sboru v roce 1951 se Blahoslavův dům stal sídlem sboru Brno II. V době totality byl dům ostrovem svobody, kde se navzdory režimu scházela mládež, vyučovala nedělní škola a rozvíjela se alternativní kultura.

Živá současnost a budoucnost

Blahoslavův dům dnes zdaleka není jen historickou památkou. V posledních letech prošel významnými obnovami:

• V roce 1992 byly instalovány nové varhany od firmy Doubek a syn.
• V letech 2022-2023 proběhla rozsáhlá modernizace Losova sálu a oprava historického zahradního altánu.
• Dnes dům hostí akce jako Bienále pro Diakonii, Noc kostelů s pověstnými palačinkami nebo pravidelné zkoušky pěveckého sboru Godháj.

I když dnes zahradu domu ohrožuje plánovaná okolní výstavba, společenství v Blahoslavově domě zůstává věrné původní myšlence svých otců zakladatelů: být otevřeným místem setkávání, kde je každému dobře v zimě i v létě.

Tento článek čerpá z jubilejního sborníku „Blahoslavův dům v Brně - 100 let od postavení“ (2024).

Osobnosti

Tváře, které tvořily dějiny sboru

Blahoslavův dům nikdy nebyl jen souborem sálů a bytů. Jeho skutečnou hodnotu vždy tvořili lidé - vizionáři, stateční obhájci víry, hloubaví teologové i obětaví laici, kteří mu vdechli život a jejichž odkaz v těchto zdech přetrvává.

Zakladatelé a stavitelé

U zrodu myšlenky stál především Václav Pokorný (1855-1933), první český evangelický farář v Brně, který zde působil plných 50 let. Právě on stál u zrodu osamostatnění českého sboru a provedl jej nejtěžšími začátky.

Klíčovou postavou stavby byl kurátor František Zbořil (1869-1952). Právě on v roce 1913 poprvé veřejně vyzval k budování Blahoslavova domu jako důstojného „pomníku“ Moravy k výročí narození Jana Blahoslava. Architektonickou tvář vtiskl interiéru moderní architekt Valentin Hrdlička, jehož náčrtky dřevěných kazetových profilů daly hlavnímu sálu jeho unikátní podobu.

Faráři v dobách zkoušek

• Viktor Hájek (1900-1968): Výborný řečník a teolog, který dokázal dům uhájit před nacistickou konfiskací, kdy hrozilo, že bude budova zabrána jako sklad divadelních kulis. Později se stal synodním seniorem celé církve.
• Jan Přemysl Šebesta (1904-1972): Ztělesňoval přísnou kalvínskou linii a asertivitu vůči tehdejšímu režimu. Jeho manželka Marie Šebestová (1905-1951) byla pro mnohé vzorem opravdové farářky sboru, která duchovně doprovázela členy sboru i během své těžké nemoci.
• Miroslav Heryán (1923-2003): „Farář básník“, který sbor otevíral moderní kultuře a ekumeně. Byl známý svou otevřeností k umění a schopností činit víru aktuální pro každou dobu.
• Ctirad Novák (1931-2023): Farář, který po desetiletí laskavě pečoval o společenství a i ve vysokém věku se podílel na uchování sborové paměti.

Význační laici: odboj, vzdělání a služba

• Božena Komárková (1903-1997): Profesorka a filozofka, která byla vězněna nacisty a později se stala jednou z prvních signatářek Charty 77. Za své celoživotní dílo obdržela Řád T. G. Masaryka.
• Bohumil Michal (1887-1978): Legendární učitel nedělní školy, který se práci s dětmi věnoval neuvěřitelných 65 let a předával jim víru i v těžkých dobách totality.
• Jaroslav Dvořák (1913-2013): Dlouholetý stabilní a spolehlivý kurátor sboru, který se dožil požehnaného věku sta let.

Hudební srdce domu

Hudební tradici domu po desetiletí udržovali varhaníci jako Gustav Hájek, který zde sloužil 44 let, nebo Ladislav Hájek. Významnou postavou byl také Jan Vondra st. (1914-?), učitel a dirigent pěveckého sboru Blahoslav.

Tato jména jsou jen zlomkem zástupu těch, kteří po sto let tvořili živé společenství Blahoslavova domu. Nesli dál poselství, které kdysi bývalo vepsáno na fasádě domu: „I zůstávali v učení apoštolském.“

Zpracováno na základě jubilejního sborníku „Blahoslavův dům v Brně - 100 let od postavení“ (2024).