Blahoslavův dům, 17. 6. 2018, mh

Text:                Markovo evangelium 4, 26-29        

Čtení:              1 S 16, 1-13      

Písně:             614, 176, 442, 662, 699, 550                       

Kázání:

Milí bratři, milé sestry, slyšeli jsme další z Ježíšových podobenství. Bylo odpovědí na otázky, jak je tomu s Božím královstvím, tedy jak je tomu s Božím působením nebo dokonce vládnutím na zemi. 

Podobenství o Božím království, které jsme slyšeli dnes, je krátkým vyprávěním. Vyprávění zaznamenává děj. Nepřináší tedy jen obraz, který by cosi staticky zachycoval. Už to nám něco důležitého napovídá: můžeme odsud vyrozumět, že Boží království se děje.

A tak si hned povšimněme několika dalších základních charakteristik, o kterých tu slyšíme. 

Boží působení se neděje bez člověka. Není sice na nás závislé, není závislé na tom, co udělám nebo neudělám, řeknu nebo zamlčím, člověk ale má při tom Božím dění  svůj úkol. V podobenství čteme o člověku, který hned na začátku celého děje zaseje semeno. Jinak bychom možná mohli s úspěchem pochybovat, jestli je člověk pro Hospodina použitelný - jestli mu vůbec nějak můžu být k užitku. Tady ale zjišťujeme: ano, v Božím plánu je člověka použít. 

Podstatnou otázkou pro nás zůstává, co Ježíš rozumí tím zaséváním. Před tímto podobenstvím najdeme v Markově evangeliu tzv. Podobenství o rozsévači, a to včetně jeho výkladu. V Ježíšově výkladu podobenství zazní: Rozsívač rozsívá slovo. To je tedy první možný výklad: rozséváním se myslí vyřizování slova evangelia. Může se jednat o slovo kázání, ale stejně tak o jakákoli slova, kterými dosvědčujeme, že Bůh je člověku příznivě nakloněn. Jedná se o každé slovo, které o tom někomu můžeme povědět, zdaleka ne jen ordinovaní faráři a kazatelé, ale každý, kdo má co v téhle věci dosvědčit.

Ale když řekneme tohle A, musíme říci také B. Jde tu i o rozsívání – dosvědčování, a to nejen tím, co říkáme, ale také tím, co děláme. Rozsívání tím, o co se mezi lidmi snažíme, co mezi ně vnášíme. Jsou to neklid a sváry, nebo snaha o smíření a pokoj? Je to zájem o ty, kteří potřebují pomoc, anebo nedůvěra a lhostejnost? 

Dále z podobenství slyšíme: Boží království je přítomno - ačkoli není vidět. Podobně jako setba zasetá do země není vidět. Byla snad vidět jen krátce po rozsévání, než pronikla hlouběji do země. A pak nastává dlouhá doba, kdy není vidět nic. 

Boží království také dál vzchází a roste - ačkoli tomu tedy dlouho nic nenasvědčuje. Nejsou vidět žádné náznaky zdaru nebo zmaru.

Vyrozumíváme dále, že Boží království nakonec přinese užitek - ačkoli si tím nejsme jisti. Připomeňme si, že v Ježíšově době a v jeho rodišti nebyla hojná úroda nijak samozřejmá, závisela na dostatku vody shůry a vždycky znovu ji hospodáři očekávali s nejistotou. Představa dobré úrody, obraz, který Ježíš ve svém vyprávění použije, je něco vzácného.  

Ježíš i tentokrát užije jednoduchého vyprávění ze života svých posluchačů, tak, aby si to každý mohl představit. Ježíš připodobní růst Božího království růstu zasetého semene. Zároveň tak ale také připodobňuje obavy a úzkost člověka: jak to bude s Božím působením ve světě, jak to bude s naší a snahou úsilím o dobré věci mezi lidmi. Připodobňuje je obavám a úzkostem hospodáře, který zasel a nyní čeká, jak to s úrodou dopadne. Udělal, co mohl a uměl, nemohl udělat víc, než udělal: zasel na podle svých zkušeností a znalostí na nejlepším místě, a také v nejlepší dobu. A teď nemůže udělat nic.

K čemu bychom připodobnili Boží království dnes – abychom vyjádřili, že je přítomno, i když skrytě, že roste a vzchází, že přinese úrodu?

Možná nějakému investování. Podobenství by pak začínalo slovy: S Božím královstvím je to tak, jako když člověk koupí pozemek… S Božím královstvím je to tak, jako když člověk koupí akcie.

Ale bude tu jeden rozdíl: v podobenství se doslova píše, že ta zasetá setba roste „automaticky“. Cena pozemků neroste automaticky, cena akcií může růst, ale taky se může propadnout; aféra Dieselgate je toho dobrým příkladem. Ale tady je zaseto na půdu, kde setba, jak podobenství řekne, roste doslova automaticky.

A tak se Podobenství o zasetém semenu stává něčím víc než jen konstatováním, jak se věci mají. Není to jen pokus o charakteristiku. Je to povzbuzení: Když si nejsi jistý, když máš pochybnosti, o tom, jestli se někde ve světě projevuje Boží moc - nebo dokonce jeho vláda, vzpomeň si na zasetou setbu z podobenství.

Roste to a vzchází, ani nevíš jak. Amen.