Blahoslavův dům, 1. 12. 2019, mh

Hl. čtení:       Izajáš 2, 1-5            

Čtení:              Mt 24,36-44                                                   

Písně:             614, 24, 411, 621, 261, 259, 262, 489           

Kázání:

Co je před námi? Jsme jako země v nějakém ohrožení? Jsme jako křesťané v nějakém ohrožení? 

„Hospodin je spása - Hospodin vysvobozuje“. Tímto jménem je nadepsáno proroctví, ze kterého jsme právě četli: Izajáš.  Prorok Izajáš promlouval do doby, která byla pro jeho posluchače mimořádně vypjatá, ohrožující. Jeho země – Judsko - je trvale ohrožována rozpínavým a výbojným sousedem ze severovýchodu: Asýrií. Asyřané vybudovali rozsáhlou říši, nepřestávají mít velmocenské ambice, patří k nejkrutějším národům své doby. Vedle toho v Judsku hrozí, že doba hospodářské prosperity brzy skončí. A dlouho se nebude opakovat.  

Přestože doba je už sama o sobě tak obtížná, prorok má odvahu připomínat Božímu lidu jeho nevěrnost Hospodinu, jeho nevděk, jeho pomýlenou bohoslužbu. Vyřizuje slovo od Boha: „K čemu jsou mi množství vašich obětních hodů… Učte se činit dobro, hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy.“

A přece, i když vyřizuje lidem slova o Božím soudu - a možná právě proto - dává lidem jiný, nový výhled. Zároveň totiž lidem vyřizuje, že nakonec, nakonec nastanou tak nadějné věci, jakých by se nenadáli. „I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholky hor“, začínají nyní jeho slova.

Slyšíme tu proroctví o posledních dnech. Poslední čas nebude časem zkázy ale časem záchrany. Nastane onen den, ve kterém na tuto zem přijde Syn člověka, jak představu soudu a záchrany přibližuje Ježíš v Matoušově evangeliu.

Co má znamenat ono povznesení hory? Jedná se o horu, na které je uctíván a vyvyšován Hospodin. A tento nový Sijón bude nade všechny další hory, tedy hory, na kterých se uctívali jiní bohové. Nový Sijón bude významnější, bude je převyšovat, bude zřejmé, že toto místo je nade všechny ostatní. A všichni, lidé ze všech národů se k tomuto místu budou vztahovat, budou k němu hledat cestu, aby tady mohli slavit Boží přítomnost.

Smyslem poutí bývalo přinést dar bohu, případně slavit některý svátek, případně potvrdit plnění svých slibů, někdy také dotazovat se na Boží vůli: jaká je Boží vůle pro mě, pro můj lid. S tímto cílem se tedy jednou všichni budou obracet k Hospodinu.

A nejen to. Proroctví přináší skoro dojemné vyjádření o tom, že v onen čas budou národy ve shodě, že si budou chtít být pomocí: „Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova.“ To jsou příznaky vzájemné spolupráce a pomoci.

A jakoby mimochodem tu slyšíme připomenutí, že Hospodin chce skutečně být i Bohem všech Jákobů. Chce být Bohem nejen Izraelovi, ale také všem selhávajícím, chce být Bohem i pro lidi, kteří tak jako Jákob někdy druhé podváděli, klamali, jednali úskočně. On bude Bohem i pro nás všechny, kteří se chceme učit jeho cestám. Kteří chceme chodit po jeho stezkách. 

Teprve z jeho slov můžeme totiž rozumět, na čem se zakládá Boží spravedlnost. Z jeho slova přichází inspirace. Jak kdosi řekl ve svém komentáři k těmto výrokům z Izajáše: Teprve až budou všichni podrobeni Božímu zákonu, může nastat sjednocení lidí, může nastat pokoj mezi národy a konec válek. To, co by jinak bylo pouhá fikce, bude tak v tom posledním čase možné.

„A překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože“, líčí prorok svou slavnou vizi. Ukončení válek, smír mezi národy – cíl, na kterém pracovalo a pracuje mnoho lidí. Cíl, na kterém chce především pracovat také Organizace spojených národů. Před hlavní budovou OSN v New Yorku stojí socha, která interpretuje tato prorocká slova: dělník-svalovec, v nadživotní velikosti, který se rozmachuje, aby z meče ukul radlici svým obrovským kladivem.

Jenže, na ukončení válek a mír lidmi naše kladiva nestačí. To bude možné až tam, kde zavládne Boží nárok nade všemi, říká prorok. Ale tam to pak bude možné. Pak bude moci nastat mezi lidmi pokoj.

I v oné vypjaté a ohrožující době, kdy války byly na obzoru, kdy byly pronášeny soudy nad domem Jákobovým na Sijónu, kdy okolní, pohanské národy brojili proti Božímu lidu, tahle slova přinášela naději. A stejně tak působí i dnes.

Co znamenají slova: „Choďme v Hospodinově světle?“ Znamenají poslušnost? Ano, máme usilovat o budoucnost, jakou zde přibližuje prorok, a přitom ovšem vědět, že zdar nemáme v ruce. Máme vědět, že to nemáme ve své ruce, a přesto o pokoj mezi lidmi usilovat. 

Co je v dnešní době před námi, nevíme. Je možné, že naše země je v určitém ohrožení. Možné je také, že jako křesťané budeme v nějakém ohrožení. Jisté je, že Hospodin se nakonec své věci ujme: ujme se své vlády. Učiní tak a všichni uvidí, že je to dobré. Amen.